Opište prosím kontrolní kód "2771"
Napište mi dotaz
Skupinové a individuální kurzy arabštiny a hebrejštiny
v Praze. Konzultace a tlumočení.

.الخطوة الأولى للنجاح هي في تحديد الهدف

.הצעד הראשון לנצחון הוא בהגדרת המטרה

První krok k úspěchu je určit cíl.

Mgr. Jassan Shadafnh
tel.: 773 194 705
jassan.shadafnh@gmail.com
Místo výuky:

Palác Charitas, Karlovo náměstí 5,
stanice metra "B" Karlovo náměstí, řada tramvají, autobusů

Arabština عَرَبي

lugha fin.JPG

Arabština je nejvíce užívaný semitský jazyk a někteří jazykovědci ji považují za matku všech semitských jazyků. Řadí se mezi nejrozšířenější jazyky ve světě vůbec a mluví jí více než 422 milionů obyvatel naší planety a nejvíce se používá právě v oblastech arabského světa a také ve vzdálenějších oblastech jako Čad, Senegal, Eritrea a další.

Nejstarší dochované nápisy v arabském jazyce jsou ze 4. století, v 6. - 7. století se objevuje poezie v arabském jazyce a v 7. století je také sepsán Korán. Od 8. století se pak upevňují gramatická pravidla v arabštině. V arabském jazyce je sepsáno mnoho významných literárních děl, zejména poezie a také odborná díla z oblasti historie, geografie, lékařství, filozofie a také díky ní jsou zachována některá díla antických autorů. V 19. století dochází k výraznější modernizaci slovní zásoby, zjednodušení arabského jazyka a vzniká moderní spisovná arabština.

Korán
Korán

Největší význam má arabština pro muslimy, protože je jazykem Koránu a nelze být zároveň muslimem, modlit se, vykonat pouť do Mekky a neznát alespoň základy arabského jazyka. Právě vznik islámu a Korán samotný zvýšil prestiž arabského jazyka.

Arabština je také jazykem obřadů mnoha křesťanských kostelů v arabském světě, byly v ní sepsány i některé židovské myšlenky a náboženské texty ve středověku.

Její vliv se projevil i v dalších jazycích především v současných sousedních státech, například v Turecku, Iránu, Kurdistánu, Albánii i vzdálenějších zemích jako je Malajsie a Indonésie. Z evropských jazyků se její vliv projevil zejména ve španělštině, portugalštině a v maltštině.

Arabština je úředním jazykem ve všech arabských státech, také je úředním jazykem v Čadu, Eritrei, Izraeli a také je 4. oficiální jednací jazyk OSN.

Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými dialekty (např. egyptskou, syrskou, iráckou, marockou hovorovou arabštinou). Jazykovědci se v dnešní době neshodnou ve faktu, zda se jedná o jeden jazyk s více různými dialekty nebo několik samostatných jazyků, které se průběžně vyvinuly*. Dialekty v arabštině existovaly sice již od počátku, protože každý kmen mluvil lehce odlišným způsobem, s příchodem islámu a Koránu však došlo k sjednocení spisovné arabštiny, v běžném životě však přetrvaly dialekty i nadále. Spisovná arabština se s příchodem a rozšířením islámu rozšířila i do původně nearabských, ale semitských zemí, např. země severní Afriky, Sýrie, Palestina, Libanon a další. Právě vzdělanci ze Sýrie a Libanonu působící na přelomu 19. a 20. století se významně podíleli na jejím dalším rozvoji a podobě dnešní moderní arabštiny, tak jak jí známe z literárních děl, novin, televize a rádia.

Rozmach islámského chalifátu v 8. století
Rozmach islámského chalifátu v 8. století

Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka Koránu, ale aktivně ji ovládají pouze vzdělanci. V dnešní době se objevují názory na zjednodušení gramatiky moderní arabštiny, například odstranění skloňování, koncovky -un a další. Pro srovnání, v moderní hebrejštině, která je také semitský jazyk a je příbuzná s arabštinou, se už od skloňování ustoupilo.

Dnešní jazykovědci se také přou o budoucnosti arabštiny. Stane se spisovná arabština mrtvým jazykem užívaným pouze v náboženských obřadech stejně jako latina? Dojde k zjednodušení spisovného arabského jazyka a tím i k zvýšení jeho prestiže, protože se uživatelé jednotlivých zemí snáze domluví? Ubere se každý dialekt svým směrem až se stane samostatným spisovným jazykem příbuzným původní spisovné arabštině?

Objevuje se také názor, že již dnes je spisovná arabština polomrtvým jazykem, protože se v ní pouze píše a čte, ale v mluvené řeči se nepoužívá. Na druhou stranu rozdíly mezi spisovnou a hovorovou arabštinou nejsou tak výrazné, aby člověk ovládající spisovnou arabštinu neporozuměl hovorovému dialektu.

*Autor stránek se kloní k názoru, že rozdíly mezi jednotlivými dialekty nejsou tak výrazné, aby mohly být považovány za samostatné jazyky.

               
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one